Co se vysílá, co se píše, co se děje...

František: Advent s Marií

11. 12. 2013 8:10
Rubrika: Další

František nám ukazuje, jak nás Mariin život může (nejen) v adventu inspirovat.


Dobrý den, drazí bratři a sestry,

na tuto druhou neděli adventní připadá slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie. Naše pohledy tedy přitahuje krása Ježíšovy matky, naší Matky! Církev radostně rozjímá o „milostiplné“ (Lk 1,28). A těmito slovy ji pozdravíme všichni společně: „milostiplná“. Opakujme třikrát: Milostiplná! Milostiplná! Milostiplná!

Tak ji viděl Bůh již od prvního okamžiku ve svém plánu lásky. Viděl ji krásnou, milostiplnou. Naše matka je nádherná! Maria je nám oporou na naší cestě k Narození Páně, protože nás učí jak tuto adventní dobu prožívat v očekávání Pána. Adventní doba je totiž čekáním na Pána, který o slavnosti navštíví nás všechny, ale také každého zvlášť v našem srdci. Pán přijde! Očekávejme Jej!

Flickr, creative commonns

Evangelium svatého Lukáše nám představuje Marii, dívku z Nazareta, vesničky v Galileji, na periferii římské říše a také na periferii Izraele. A přece na ní, na této dívce ze zapadlé vesničky, spočinul pohled Hospodina, který ji vyvolil, aby byla matkou Jeho Syna. Vzhledem k tomuto mateřství byla Maria uchráněna prvotního hříchu, tedy před onou frakturou společenství s Bohem, s druhými a se stvořením, která hluboce zraňuje každou lidskou bytost. Tato fraktura však byla uzdravena předem v Matce Toho, který nás přišel vysvobodit z otroctví hříchu. Neposkvrněná je vepsána do Božího plánu; je plodem Boží lásky, která zachraňuje svět.

A Matka Boží se od této lásky nikdy nevzdálila. Celým svým životem, celým svým bytím přisvědčuje oné lásce, přitakává Bohu. Avšak nebylo to pro ni jistě snadné! Když ji Anděl nazval „milostiplnou“ (Lk 1,28), „ulekla se“, protože se ve své pokoře před Bohem cítila nulou. Anděl ji utěšuje: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš“ (Lk 1,30). Tato zvěst jí ohromila ještě více také proto, že nebyla ještě provdána za Josefa; ale Anděl dodává: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží“ (Lk1,38).

Tajemství této nazaretské dívky, která je v Božím srdci, nám není cizí. Není Ona tam a my tady. Jsme spojeni. Bůh totiž svým pohledem lásky hledí na každého muže a každou ženu, s jejich jménem a příjmením. Jeho pohled lásky spočívá na každém z nás. Apoštol Pavel tvrdí, že Bůh „si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění“ (Ef 1,4). Také my jsme odevždy vyvoleni Bohem, abychom žili životem svatým, svobodným od hříchu. Takový je plán lásky, který Bůh obnovuje pokaždé, když k Němu přistupujeme, zvláště ve svátostech.

Rozjímáním o naší krásné, Neposkvrněné Matce, během této slavnosti tedy rozpoznáváme také svůj nejpravdivější úděl, naše nejhlubší povolání: být milováni, být proměněni láskou, být proměněni krásou Boží. Hleďme na svoji Matku a dovolme Jí dívat se na nás, protože je naší Matkou a má nás velice ráda. Dovolme Jí se na nás dívat, abychom se učili být pokornějšími a také odvážnějšími v následování Božího Slova, abychom spočinuli v náruči jejího Syna Ježíše, náruči, která nám dává život, naději a pokoj.

Promluva papeže Františka před modlitbou Anděl Páně, 8. 12. 2013.

Zdroj: radiovaticana.cz

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka